Rodiče a děti se podílejí na zvelebování školní budovy a pořádají komunitní akce i mimo školní výuku. Tím prohlubují vzájemné vztahy a udržují společnou vizi. Aktivní podporou učitelů rodiče posilují důvěru a vztah dětí ke škole. Spolek rodičů například:

• připravuje třídy a společné prostory během letních brigád ve škole

• pořádá komunitní slavnosti a jarmarky během školního roku

• spravuje spolkovou pokladnu, kam přispívají rodiče podle aktuálně platných stanov 

• se po domluvě účastní setkání kolegia učitelů

Třídní kruhy jsou pravidelnou součástí výuky jako jeden z prostředků zajištění zdravého a bezpečného prostředí. Učíme se respektujícímu přístupu, porozumění a solidaritě, vědomé a autentické komunikaci. Rozvíjíme dovednost sdílet i naslouchat ostatním, bez hodnocení a očekávání. Zároveň se učíme nastavovat a respektovat hranice jako nezbytnou součást zdravých vztahů.

• Děti v kruhu sdílí své zážitky a postoje.

• Navzájem se učí, jak řešit konflikty a jiné náročné situace. 

• Kruh je mimo jiné prostor pro společnou tvorbu, vyjasňování a upevňování pravidel. 

• V nejnižších ročnících si děti na sebe zvykají, učí se respektovat kruh a čekat na slovo.

• Ve vyšších ročnících mají děti více dovedností a mohou přijmout více odpovědnosti, například i za vedení kruhů.

• Na druhém stupni probíhá v rámci kruhu také výchova k občanství.

• Učitelskými kruhy jsou pravidelná setkání kolegia a supervize.

• Při řešení konkrétních situací ve třídě mohou kruh uspořádat i rodiče nebo učitelé a rodiče. 

V přípravě na výzvy budoucího světa potřebují děti kromě získávání znalostí posilovat a budovat sociální a emoční inteligenci, aby byly schopné vytvářet a rozvíjet dobré mezilidské vztahy, vzájemně si naslouchat, umět hledat společná řešení, vyjadřovat své myšlenky a názory, být si vědomy vlastních pocitů atd. K tomu je potřeba získat velké množství zkušeností v podpůrném a stimulujícím prostředí, například:

• sdílení v kruhu

• společné akce dětí, rodičů a učitelů

• intuitivní hry

• školní i mimoškolní projekty

• práce ve skupině

• vzájemná zpětná vazba mezi učiteli a žáky

• tripartity

Abychom se mohli zaměřit na proces učení, potřebujeme se s dětmi navzájem poznat, stát se partnery, kteří se respektují. Případné konflikty, chyby a selhání pak můžeme překonat otevřeností a vzájemným respektem a učit se z nich. Proto se snažíme:

• zajímat se o každé dítě a vnímat jeho potřeby

• dětem aktivně naslouchat, ptát se jich na názor a pracovat s ním

• mluvit s celou třídou i jednotlivě s každým dítětem

• být sdílní a přátelští; otevřenost, respekt a humor si zachovat i v obtížných chvílích

• nebát se chyb, všímat si jich a mluvit o nich s dětmi - jsou příležitostí k učení dětí i dospělých

I přesto, že je každé dítě jiné, procházejí všechny stejnými vývojovými fázemi. Vycházíme z waldorfské pedagogiky a učební plán jednotlivých ročníků přizpůsobujeme těmto fázím. Zároveň pečlivě sledujeme vývoj dětí v jednotlivých třídách a uzpůsobujeme náplň hodin jejich potřebám. Umožňujeme dětem dospívat jejich vlastním tempem, nabízíme jim aktivity, které je mohou v danou chvíli rozvíjet. Zařazujeme například:

• v prvních třech letech převážně paměťové učení 

• výuku čtení a psaní rozloženou do 1. - 3. ročníku

• angličtinu od 1. ročníku

• ruční práce od 1. ročníku 

• dějepisné epochy od 5. ročníku

• na druhém stupni postupný rozvoj kauzálního myšlení 

• dostatek pohybu napříč ročníky a v souladu s potřebami jednotlivých vývojových fází

Epochy trvají přibližně čtyři týdny. Tento souvislý čas umožňuje dětem i nám chápat věci v souvislostech, prožít téma naplno a učit se i mimo školní budovu. Zatímco 45 minutové hodiny nám slouží k procvičování, to hlavní objevujeme a prožíváme v delších výukových blocích, kde učivo navazuje ze dne na den. Pro výuku v epochách je typické například:

• vedení epochového sešitu

• na prvním stupni podpůrná rytmická cvičení

• vyprávění příběhů a mýtů z různých tradic a čtení biografií

• rozmanité tvořivé činnosti - hudba, divadlo, výtvarná a rukodělná tvorba

• výjezdy mimo školní budovu do přírody, na workshopy nebo na kulturní akce

• a na druhém stupni pak nejrůznější projekty

Dopřáváme si svobodu volby témat a způsobů výuky, ať už probíhá ve městě nebo v lese. Spolu s dětmi zažíváme radost z pohybu, pozorujeme přírodu, sbíráme vlastní zkušenosti o tom, jak funguje svět: jak se chovat v různých prostředích, jak spolupracovat s různými lidmi, co obnášejí různé profese atd. Učíme se orientovat v terénu, v přírodě, ve městě i v nových společenských situacích, posouvat zónu komfortu, čelit nepřízni počasí i nepředvídatelným situacím. Společně nacházíme a formujeme svůj vztah k životnímu prostředí. Zažíváme například:

• jednodenní výlety do přírody, kde je v nižších ročnících věnován významný prostor  volné hře

• vícedenní výjezdy mimo Prahu

• projektové dny

• návštěvy kulturních a vědeckých institucí

• návštěvy řemeslných dílen a výrobních firem

• procházky Prahou

Celostní přístup, čili oslovení rozumu, citu a vůle se snažíme promítnout do co nejširšího spektra školních činností. Posilujeme mezipředmětové vazby, usilujeme o prolínání myšlení, rukodělných činností a umělecké inspirace napříč vyučovanými předměty. Proto mimo jiné:

• Co možná nejvíce hodin, o kterých může škola sama rozhodnout, směřujeme do výuky pracovních, řemeslných a uměleckých předmětů, které dle možností tematicky propojujeme s epochami.

• Do výuky zařazujeme formy, akvarel, drama, hudbu, práci s hlínou, měditepectví, dřevořezbu, pohybovou výchovu, audiovizuální tvorbu apod.

• Na prvním stupni jsou děti vedeny k pečlivému a estetickému zpracování epochových sešitů, které jim pak slouží místo učebnic.

• Na druhém stupni rozvíjíme v epochových sešitech tvořivost při třídění a zaznamenávání informací.

• Dbáme na dokončování výrobků, projektů, skupinových i individuálních prací. 

Cílem je pomáhat dětem postupně se ve vlastním učení osamostatňovat: poznávat, co mi v učení pomáhá, reflektovat, zda a jak se posouvám. Zatímco na prvním stupni je převažujícím zdrojem zpětné vazby učitel, na druhém stupni pozvolna zapojujeme prvky sebehodnocení založeného na kritériích. Samozřejmou součástí našeho přístupu je vysvědčení se slovním hodnocením, a dále také:

• Pro zpětnou vazbu používáme převážně popisný jazyk a zaměřujeme ji přímo na konkrétní dítě.

• Nejvíc zpětné vazby se odehraje přímo v hodině, v živém kontaktu učitele a žáka.

• Pravidelně ve třídách pořádáme tripartity, setkání dítěte, rodičů a učitele.

• Na druhém stupni seznamujeme děti s ověřováním pokroku, testováním a známkováním.

• Při učení chybujeme. Všímáme si chyb, mluvíme o nich, jsou příležitostí k učení dětí i dospělých.

Inspirujeme se waldorfskou a intuitivní pedagogikou a dalšími směry současné didaktiky a pedagogiky. Dále se vzděláváme, sdílíme zkušenosti a vzájemně se inspirujeme:

• každotýdenní kolegiální setkání nad aktuálními tématy tříd Letohradské

• každodenní neformální sdílení ve sborovně

• vzájemné náhledy v rámci naší školy i jiných škol

• setkání se supervizorem individuální i skupinové

• besedy, workshopy a dlouhodobé projekty s externími lektory a organizacemi

• semináře nabízené učitelům všech tří budov ZŠ Stross   

• Letní škola waldorfské pedagogiky v Semilech

• V rámci aktivit organizovaných spolkem mají možnost se rozvíjet a vzdělávat i rodiče.